Odčítání do 10

Minus z hromádky ubírá

Máš sedm bonbónů. Dva sníš. Kolik ti zbývá? Ubereš dva z hromádky a spočítáš zbytek: pět. Právě jsi odčítal.

Odčítání se píše znaménkem minus: −. Zápis 7 − 2 = 5 čteš: sedm minus dva rovná se pět. Znamená to: ze sedmi věcí dvě uberu a zbyde pět.

Výsledku odčítání se říká rozdíl.

Minus potkáš stejně často jako plus. Svačina se snědla. Kuličky se prohrály. Koruny se utratily. Pokaždé něco bylo, něco ubylo a ty chceš vědět, kolik zbylo. Počítat to budeš na kostkách, na prstech i skákáním pozpátku po číselné ose.

Pozor, odčítání je jiné než sčítání v jedné důležité věci: čísla nesmíš prohodit. 7 − 2 není totéž co 2 − 7. Vždycky začínáš tím, co máš, a ubíráš z toho. Velké číslo je vpředu.

Sofie má 8 samolepek. Emě se líbí tři, tak jí je Sofie daruje. „Kolik ti zbylo?“ ptá se Ema. Sofie počítá samolepky po jedné: pět. Pak to zkusí jinak, jako na číselné ose: „Osm… sedm, šest, pět! Tři skoky dozadu.“ Ema zírá: „Ty počítáš pozpátku?“ „Jasně. Minus je skákání doleva.“ Od té doby si obě hrají na krokodýla, který skáče po pravítku pozpátku a u toho syčí: sedm, šest, pět! Kdo se splete, předává pravítko druhé. Sofie zatím vede — pozpátku už počítá skoro stejně rychle jako dopředu.

Jak odčítat krok za krokem

Příklad: 8 − 3. Zase máš tři cesty.

Cesta 1: ubírání z hromádky. Polož 8 kostek. Tři odsuň pryč. Spočítej, co zbylo: 1, 2, 3, 4, 5. Rozdíl je 5.

Cesta 2: počítání pozpátku. Osmičku si nech v hlavě. Zvedni tři prsty. Počítej pozpátku, na každý prst jedno číslo: sedm, šest, pět. Zbylo 5.

Cesta 3: skákání po ose doleva. Stoupni na 8. Tři skoky doleva: 7, 6, 5. Jsi na pětce.

A ještě čtvrtá cesta pro chytráky: odčítání je obrácené sčítání. Ptáš se: tři a kolik je osm? Víš, že 3 + 5 = 8. Tak 8 − 3 = 5. Když umíš dobře sčítat, odčítání dostaneš zadarmo.

Zápis: velké číslo, minus, co ubírám, rovná se, rozdíl. 8 − 3 = 5.

Vždycky si zkontroluj výsledek sčítáním: 5 + 3 = 8? Ano. Tak je rozdíl správně.

9 − 4 = ?

Počítám pozpátku.

Devítka v hlavě. Čtyři prsty nahoru.

Osm, sedm, šest, pět. Prsty došly.

9 − 4 = 5.

Kontrola sčítáním: 5 + 4 = 9? Pět… šest, sedm, osm, devět. Ano! Rozdíl je správně.

10 − 7 = ?

Sedm skoků pozpátku je moc. Použiju chytřejší cestu: obrácené sčítání.

Ptám se: sedm a kolik je deset? Znám dvojice do desítky: 7 + 3 = 10.

Takže 10 − 7 = 3.

Vidíš, k čemu jsou dvojice do desítky? Kdo je umí, odčítá od desítky bleskově.

6 − 6 = ?

Mám šest bonbónů a šest jich sním. Kolik zbyde?

Uberu všechny. Hromádka je prázdná. Zbylo nic — a nic je číslo nula.

6 − 6 = 0.

Když odečteš celé číslo od sebe sama, vyjde vždycky nula. O nule bude ještě celá jedna lekce.

Cvičení: teď počítáš ty 🎲

Teď to zkus na ostro. Uvidíš všechny příklady najednou, jako na papíře. Začni deseti. Když ti to jde, přidej.

Odčítej do 10. Počítej pozpátku nebo přes dvojice.

Procvičit příklady

Na papír

Papír, tužka a deset kostek na ubírání.

1. Vypočítej a zapiš: 8 − 5, 9 − 2, 10 − 6, 7 − 7.

2. Každý výsledek zkontroluj sčítáním. Třeba: 8 − 5 = 3, tak ověř 3 + 5 = 8.

3. Polož 10 kostek. Ubírej po dvou a zapisuj: 10 − 2 = 8, 8 − 2 = 6… až do nuly.

4. Vymysli příklad na odčítání o svačině a vypočítej ho.

Teď ty 💪

1. Vím, že minus znamená ubrat a výsledek je rozdíl.
2. Umím počítat pozpátku a skákat po ose doleva.
3. Umím výsledek odčítání zkontrolovat sčítáním.

Co si z téhle lekce odnést

• Minus = ubrat. Výsledek je rozdíl.
• Velké číslo je vpředu. Čísla u minusu neprohazuj.
• Minus je skákání doleva po ose.
• Odčítání je obrácené sčítání: 8 − 3? Ptej se, kolik chybí trojce do osmi.
• Kontrola: rozdíl plus ubrané číslo musí dát to původní.

© 2026 Ing. Martin Polak / AlgoRhino · Sisällön käyttöehdot