Co kdyby — dva scénáře

Model není hádání

Hádání: „Asi mi zbude stovka.“
Model: změníš jedno číslo nahoře a vidíš, co to udělá se zůstatkem.

Nepočítáš dvacet vzorců znovu. Nepíšeš druhý sešit „pro jistotu“. Měníš páčku. Tabulka dopočítá.

Dvě užitečná čísla na Kapesne:

• Plán / rezerva — kolik chceš strhnout stranou. Třeba 10 %. To už máš v F1 z dolarové adresy.
• Pesimista — útrata o 20 % vyšší. Druhé políčko. Třeba F2 = 1,2. Znamená: spočítej útratu krát 1,2.

Nepotřebuješ dvě kopie celé tabulky. Potřebuješ vstupy nahoře a vzorce dole. Vstupy jsou čísla, která píšeš. Výstupy jsou čísla, která počítá vzorec. Nesměšuj je.

Dvě páčky, jeden list

Nech E1 Rezerva, F1 10 % (uvnitř 0,1). Přidej druhý řádek:

F2 je násobič. 1 = skutečná útrata. 1,2 = o pětinu horší týden. 1,5 = hodně zlý týden.

Útrata v C2 = 20, C3 = 15, C4 = 10.

1. Na Kapesne nech v F1 rezervu. Do E2 napiš Pesimista. Do F2 napiš 1,2. Formát nech jako číslo, ne jako procento. Je to násobič, ne dvacet procent v masce.

2. Do H1 napiš Zlá útrata. Do H2:

   =C2*$F$2

   Enter. 20 × 1,2 = 24. Musíš vidět 24. Když vidíš 20, F2 je 1 nebo prázdné. Když vidíš 2400, F2 má formát procenta a uvnitř je 1,2 jako 120 %.

3. Táhni H dolů. H3 = 18. H4 = 12. Klikni na H4. Ve vzorci $F$2, ne $F$5. Dolar z minula. Bez něj je pesimista mrtvý od třetího dne.

4. Přepiš F2 na 1. Sloupec H musí spadnout na 20, 15, 10 — stejné jako C. Pesimista zmizel. Přepiš F2 na 1,5. H je 30, 22,5, 15. Horší týden. Žádný vzorec v H jsi neměnil.

Co máš vidět, když hýbeš F2

Nech C2 = 20, C3 = 15, C4 = 10. H = =C2*$F$2 tažené dolů.

Když číslo v tabulce nesedí s tímhle, F2 má špatný formát, nebo v H chybí dolar. Klikni na H3. Musí svítit $F$2.

Součet zlé útraty: pod H, třeba H9, =SUMA(H2:H4) / =SUM(H2:H4). Přepni F2 — součet se musí pohnout. To je výstup scénáře. Ten piš do věty na Poznamky.

Co kdyby: jedna věta s číslem z tabulky

Model končí větou, ne pocitem.

Na Poznamky napiš: „Když rezerva bude 20 %, zbude mi ___ Kč.“

Postup:

1. F1 přepni na 20 % (0,2).
2. Podívej se na zůstatek nebo na součet sloupce G (strženo) a D (zbývá) — podle toho, co máš.
3. Do věty napiš to číslo z buňky, ne odhad.
4. F1 vrať na 10 %, když 10 % je tvůj plán. Pesimistická 20 % ať zůstane ve větě, ať víš, co jsi zkoušel.

To je scénář. Změnil(a) jsi vstup. Přečetl(a) jsi výstup. Sešit jsi nekopíroval(a).

Co se často pokazí

F2 jako procento. Napíšeš 1,2, zapneš %. Vidíš 120 %. Vzorec násobí 1,2, někdy i 120 podle toho, co je uvnitř. Násobič nech číslem. Rezervu nech procentem. Dvě páčky, dva formáty.

Bez dolaru. =C2*F2 táhneš dolů, F2 se stane F3. H3 je nula. F4 na F2.

Páčka dole mezi dny. F1 a F2 ať zůstanou nad tabulkou nebo vedle nadpisů. Když je strčíš do řádku 10, omylem je seřadíš s dny.

Tři sešity. „Normální“, „zlý“, „hodně zlý“ jako kopie. Změníš příjem v jednom, v druhém ne. Model umře. Vrať se k F2.

Teď ty 💪

První: F2 = 1,2, sloupec H = =C2*$F$2. Tři dny, tři horší čísla. F2 na 1, H = skutečnost. F2 na 1,5, H zase jinde. Vzorce v H nesahej.

Druhá: na Poznamky jedna věta: „Když rezerva bude 20 %, zbude mi ___ Kč.“ Číslo vezmi z tabulky po změně F1, ne z hlavy. Doplň druhou větu: „Když bude útrata × 1,2, zlá útrata za týden je ___ Kč.“ Součet sloupce H.

Dvě věty, dvě páčky, jeden sešit.

Co si z téhle lekce odnést

• Scénář = změň vstup, sleduj výstup. Páčky nahoře, výpočty dole.
• Rezerva je procento (0,1). Pesimista je násobič (1,2), ne procento.
• Jedna tabulka, ne tři zkopírované sešity. Větu s číslem napiš na Poznamky.

© 2026 Ing. Martin Polak / AlgoRhino · Vilkår for indholdsbrug