Kód z AI sem nepatří (to je Vynálezce)

Žádný skript „jen malý“. Jiný kurz, jiná řemesla.

Když Tvůrce zaskočí, lidé chtějí „ať to AI napíše v HTML, ať plakát bliká“. To je Vynálezce a kurz programování. Tady se točíš v otázce, kontrole, ceduli, sloganu, pěti snímcích. Kód z modelu sem nepatří, i když je krátký. I když „jen na školní web“. Školní web má správce a pravidla. Vložit vygenerovaný skript, kterému nerozumíš, umí rozbít stránku nebo udělat díru. Není to hrdinství. Je to jiná hra. Dnes cvičíš odmítnutí: když model sype kód, stop. Když ty žádáš kód, škrtni prompt. Most: umíš popsat, co má plakát dělat lidsky. Dělat to kódem učí jiná úroveň jiného kurzu.

Bára napíše „udělej web kampaně“. Sype se HTML. Adam: „Špatné dveře.“ Bára: „pět sloganů a scénář, žádný kód.“ Jde to. Učitel informatiky by kód chtěl, aby ho Bára uměl vysvětlit. Tady ho neumí. Vložit by byl balík jako u překladu. Nerozumíš, neodevzdáváš. Bára si napíše na okraj Tvůrce: žádné značky kódu. Když uvidí závorky kódu, šuplík omyl — přeformuluj na slogany. Není to strach z kódu. Je to respekt k hranici kurzu a k webu, který není tvůj experiment.

Uživatel, stavitel, správce webu

Uživatel: ty tady. Stavitel: Vynálezce / Stavitel webu. Správce: škola, rodič, Martinův hosting — ne ty s dumpen. Žádost o kód je nedorozumění role. Oprava: lidský výstup. Když chceš stavět, jdi na ten kurz poctivě, s účtem a lekcemi. Míchání dává falešný pocit, že Tvůrce je junior programátor. Není. Je to junior etiky tvoření. To je dost práce. Kód by tu práci jen zamaskoval blikáním. Blikání bez čestí je karneval zase.

Špatný prompt: „Napiš HTML plakát s tlačítkem.“ Dobrý: „Navrhni rozložení plakátu slovy: nahoře slogan, uprostřed 3 pravidla, dole cedule. Žádný kód.“

Když kód přijde: „Stop, žádný kód. Jen slova a seznam částí plakátu.“

Tabulka dveří:

Proč tohle právě teď

Jsi v kurzu Ptej se s Martinem, úroveň Tvůrce. Pracuješ v chatbotu (ChatGPT, Gemini nebo Claude) — stejná hra, jiná značka. Žádný kód. Účet zakládá rodič nebo škola. E-mail dítěte sem nepatří.

Tohle není úroveň Vynálezce. Tam se staví chatbot na vlastní web. Tady jsi uživatel: otázka, kontrola, citace.

Tuhle lekci poznáš podle jedné věty: V tomhle kurzu jsi uživatel. Kód patří do Vynálezce, ne do plakátu z chatu. Když ji umíš říct rodiči nebo učiteli, pochopil(a) jsi jádro. Zbytek je cvik, ne magie.

Hra se slovy umíš. Kód by ji obešel blikáním. Zítra společný prompt třídy — pořád slova, ne skript na tabuli.

Čtyři věci, které z kurzu postavíš

Kurz má čtyři malé projekty. Nemusíš je dělat najednou. Dnes k nim přidáš jen to, co tahle lekce umí.

Dílna: lidský nákres plakátu

Popiš plakát slovy a rámečky na papíře. Když okno sype kód, vrať. Cíl je nákres, ne soubor .html.

1. Na papír tři rámečky: slogan, pravidla, cedule. Ručně.

2. T1: popiš totéž slovy, zákaz kódu. Když kód, stop tah.

3. Srovnej papír a slova. Papír vítězí jako ruka.

4. Nekopíruj nic do editoru webu.

5. Stopa: uživatel, ne stavitel. Vynálezce jindy.

Cvičení: které dveře

Tvůrce, Vynálezce, nebo správce?

1. Pět sloganů na papír.

2. HTML z chatu na školní web.

3. Vlastní chatbot na stránce.

Teď ty 💪

Projdi si tři kontroly. U každé zatrhni v hlavě: vidím to, nebo ne?

1. Kód jsi nekopíroval(a) na školní místo.
2. Umíš přeformulovat na slova.
3. Víš, kde začíná Vynálezce.

Když něco chybí, vrať se k krokům nahoře. Není to test do známky. Je to pojistka, ať jdeš dál s jistotou, ne se zmatkem.

Co si z téhle lekce odnést

• Uživatel ≠ stavitel.
• Kód sem nepatří.
• Nerozumíš → neodevzdáváš skript.
• Blikání nemaskuje čest.
• Vynálezce je jiný řetěz lekcí.
• Jména v příkladech (Bára, Adam) jsou vymyšlená. Svoje číslo, e-mail a fotku sem nedávej.
• Další lekce: Až tohle umíš, jdi na další lekci v téže úrovni.

© 2026 Ing. Martin Polak / AlgoRhino · Condizioni d'uso dei contenuti