Otázka, ne „napiš mi úkol“

Žádáš pomoc, ne náhradu mozku

Nejrychlejší prompt na světě je „napiš mi to“. Je taky nejhorší. Učitel zadává úkol tobě, ne oknu. Když chatbot napíše sloh, referát nebo pět příkladů s výsledky, odevzdáváš cizí práci. I když ji „trochu upravíš“. Zvědavec začíná jinak: chceš otázku, analogii, osnovu, kontrolní seznam. Chceš, aby ses ptal(a) ty. Rozdíl poznáš podle slovesa. Napiš / udělej / odevzdej za mě = špatně. Vysvětli / zeptej se / ukaž vzor, na kterém si to zkusím = dobře. Tahle lekce je brána. Bez ní je zbytek kurzu zdobení podvodu. S ní je AI trenér, ne autor do Bakalářů.

Ema má za domácí tři věty o fotosyntéze. Píše: „Napiš mi to hezky.“ Má odstavec za osm sekund. Adam koukne a řekne: „To zní jako učebnice, ne jako ty.“ Ema se urazí, pak to zkusí znovu: „Zeptej se mě na tři věci, které musím vědět, než napíšu tři věty. Odpovědi pišu já.“ Chatbot se zeptá na slunce, list a cukr. Ema odpovídá z hlavy. Teprve pak píše věty do sešitu. Trvá to dvacet minut. Učitelka druhý den pozná její slova. U sousedky pozná slova modelu — a vrací práci. Ema si zapíše sloveso: zeptej se, ne napiš.

💡

Test slovesa. Když v promptu stojí napiš / udělej / odevzdej, škrtni to. Dej tam zeptej se / vysvětli / ukaž vzor.

Hotový text je produkt. Otázka je trénink.

Škola tě učí myslet. Hotový odstavec z modelu je produkt, který obchází myšlení. Otázka tě nutí vybavit si učivo. I špatná odpověď z tvé hlavy je cennější než dokonalá věta z okna. Učitel to často pozná: slovník, který nepoužíváš, věty bez chyby, tón dospělého. I když nepozná, ty víš. Poctivost není o tom, jestli tě chytí. Je o tom, čí je práce. Výjimka není „já to nestíhám“. Výjimka je, když učitel výslovně povolí AI na osnovu. I pak text píšeš ty. Zvědavec cvičí sloveso. Ptáček přidá roli trenéra. Detektiv zdroje. Začátek je vždy: nežádám hotový úkol.

Dvě objednávky. Stejné téma.

Špatně: „Napiš mi domácí úkol: tři věty o fotosyntéze, 6. třída.“

Lépe: „Jsem v 6. třídě. Fotosyntéza. Už vím, že rostliny potřebují světlo. Zeptej se mě na tři krátké otázky. Já odpovím. Pak mi řekni, jestli mi chybí slovo kyslík. Text úkolu nepiš.“

Tabulka sloves:

Škrtni	Dej tam
napiš mi sloh	zeptej se na osnovu o pěti bodech
spočítej za mě	dej mi podobný příklad bez výsledku
udělej prezentaci	navrhněte 5 titulků snímků, text napíšu já

⚠️

„Jen to upravím“ po celém vygenerovaném textu pořád není tvoje práce. Je to maskování. Učitel masku občas strhne.

Proč tohle právě teď

Jsi v kurzu Ptej se s Martinem, úroveň Zvědavec. Pracuješ v chatbotu (ChatGPT, Gemini nebo Claude) — stejná hra, jiná značka. Žádný kód. Účet zakládá rodič nebo škola. E-mail dítěte sem nepatří.

Tohle není úroveň Vynálezce. Tam se staví chatbot na vlastní web. Tady jsi uživatel: otázka, kontrola, citace.

Tuhle lekci poznáš podle jedné věty: Žádáš otázku a vzor, ne hotový úkol do školy. Když ji umíš říct rodiči nebo učiteli, pochopil(a) jsi jádro. Zbytek je cvik, ne magie.

Celý Zvědavec stojí na tomhle slovesu. Kontext, kratší prompt, vysvětli jako 11 — to všechno je k ničemu, když pořád žádáš produkt. Dnes vyměníš sloveso. Zítra přidáš ročník a předmět.

Čtyři věci, které z kurzu postavíš

Kurz má čtyři malé projekty. Nemusíš je dělat najednou. Dnes k nim přidáš jen to, co tahle lekce umí.

🏫 Referát s citacemi

Osnova, tři zdroje, které existují, a věta vlastními slovy. AI nesmí být jediný autor.

Referát: osnova a tři otázky, ne „napiš referát“.

📝 Trénink na písemku

Role trenéra: ať se ptá, ať neříká výsledek. Ty počítáš / odpovídáš sám.

Písemka: trenér se ptá, ty odpovídáš. Žádné „napiš test“.

📅 Rodinný plánovač

Úkoly na týden (ne hesla, ne známky). Rodič vidí plán, ne tvůj chat.

Plánovač smí sepsat seznam úkolů. Nesmí vypracovat úkoly za tebe.

📜 AI řád pro třídu

Sedm krátkých pravidel na plakát. Žádný horor — postup.

Řád třídy: první věta může být zákaz slovesa napiš mi úkol.

Dílna: přepiš sloveso

Vezmeš jeden skutečný úkol z tohoto týdne. Neodevzdáš ho z chatu. Přepíšeš prompt tak, aby se tě ptal.

Najdi v deníčku jeden krátký úkol (tři věty, pět příkladů, osnova). Přečti zadání nahlas. Řekni, jestli učitel chce tvoje slova.
Na papír napiš špatný prompt s „napiš mi“. Škrtni ho. Pod to napiš dobrý: ročník, téma, zeptej se / ukaž vzor, zákaz hotového textu.
Odešli dobrý prompt v chatbotu na účtu rodiče. Když model přesto sype celý úkol, napiš: „Stop. Chci otázky, ne text.“
Odpověz na otázky do sešitu sám/sama. Až potom, když zbývá čas, popros o kontrolu, jestli ti chybí klíčové slovo — ne o přepsání.
Zavři chat. Úkol v sešitě je tvůj rukopis. Do chatu nepatří tvoje jméno ani fotka zadání se jménem školy.

Cvičení: slovesa

Oprav tři prompty. Nech téma, vyměň sloveso a přidej zákaz.

„Napiš mi referát o Karlovi IV.“
„Udělaj za mě pět příkladů z desetinných čísel včetně výsledků.“
„Přepiš moji slohovku, ať je jako od spisovatele.“ (Bez vkládání celého textu — jak se zeptáš jinak?)

Teď ty 💪

Projdi si tři kontroly. U každé zatrhni v hlavě: vidím to, nebo ne?

Poznáš sloveso, které žádá produkt.
Umíš ho vyměnit za zeptej se / vysvětli / vzor.
Když model sype úkol, umíš říct stop.

Když něco chybí, vrať se k krokům nahoře. Není to test do známky. Je to pojistka, ať jdeš dál s jistotou, ne se zmatkem.

✅

Kontrola: Jeden úkol z týdne máš přes otázky, ne přes hotový odstavec z okna.

Co si z téhle lekce odnést

Sloveso napiš mi úkol je červená.
Otázka trénuje. Produkt okrádá.
Úprava cizího odstavce není tvoje práce.
Stop věta: chci otázky, ne text.
Zvědavec začíná slovesem, ne značkou chatu.
Jména v příkladech (Ema, Adam) jsou vymyšlená. Svoje číslo, e-mail a fotku sem nedávej.
Další lekce: Až tohle umíš, jdi na další lekci v téže úrovni.