Řekni, kde stojíš, ne jen téma
Téma „zlomky“ není kontext. Zlomky v páté třídě jsou pizza. Zlomky v osmé jsou jiné operace. Když napíšeš jen slovo, model hádá věk, učebnici i to, jestli už umíš jmenovatel. Pak dostaneš buď školku, nebo univerzitu. Kontext jsou tři kousky: ročník, předmět, co už umíš nebo kde ses zasekl(a). Čtvrtý kousek je, co nechceš. To není byrokracie. To je mapa. Bez mapy tě navigace veze jinam. S mapou dostaneš analogii, která sedí na tvoji lavici. Zvědavec cvičí mapu, dokud ji nenapíšeš bez přemýšlení. Pak jde kratší prompt — ale ne dřív, než umíš ty tři kousky.
Adam napíše „vysvětli zlomky“. Dostane definici, kterou by četl student. Bára napíše: „Jsem v 5. třídě, matika. Už umím půlku a čtvrtku. Neumím sčítat různé jmenovatele. Chci pizzu, ne vzorec.“ Dostane obrázek osmi dílů slovy. Adam kouká a říká, že to je nespravedlivé, že má Bára lepší AI. Nemá. Má lepší mapu. Společně doplní Adamův prompt o ročník a „už umím“. Druhá odpověď je najednou k jídlu. Bára si to zapíše jako razítko: 5. třída / matika / už umím / zasekl jsem se.
Razítko do každého nového chatu: ročník, předmět, už umím, zasekl jsem se. Čtyři čárky. Deset sekund.
Model nevidí tvůj sešit ani rozvrh
Myslíš, že „ví, že jsme Češi“ nebo „ví, že je květen“. Neví, co berete zrovna vy. Neví, že vaše učitelka zakázala kalkulačku. Neví, že jste zlomky začali včera. Kontext je tvoje povinnost. Když ho vynecháš, model sáhne po průměru z internetu: často moc dospělý, občas moc dětský, občas jiná země, občas jiný význam slova. „Kořen“ v přírodopisu není „kořen“ v matice. Předmět to oddělí. Co už umíš, zabrání, aby ti vysvětloval pizzu, když už sčítáš. Co neumíš, zabrání, aby přeskočil na odmocniny. Je to slušnost k sobě. Ne ke značce.
Razítko, které můžeš kopírovat a měnit.
„Ročník: 6. Předmět: dějepis. Už umím: kdo byli husité. Zasekl jsem se: proč upálili Husa. Chci: dvě analogie, ne výklad na dvě strany.“
Špatný kontext: „Jsme děti, buď milý.“ To není mapa učiva. To je tón. Tón můžeš přidat až po mapě.
Tabulka:
| Chybí | Typická vada odpovědi |
|---|---|
| ročník | moc těžké nebo moc malé |
| předmět | špatný význam slova |
| už umím | opakuje, co víš, a nudi |
| zasekl jsem se | mine jádro |
Do kontextu nepatří jméno školy, třída se seznamem spolužáků, ani známka. Ročník stačí. Škola je údaj navíc.
Proč tohle právě teď
Jsi v kurzu Ptej se s Martinem, úroveň Zvědavec. Pracuješ v chatbotu (ChatGPT, Gemini nebo Claude) — stejná hra, jiná značka. Žádný kód. Účet zakládá rodič nebo škola. E-mail dítěte sem nepatří.
Tohle není úroveň Vynálezce. Tam se staví chatbot na vlastní web. Tady jsi uživatel: otázka, kontrola, citace.
Tuhle lekci poznáš podle jedné věty: Kontext je ročník, předmět a kde stojíš — ne jen téma. Když ji umíš říct rodiči nebo učiteli, pochopil(a) jsi jádro. Zbytek je cvik, ne magie.
Bez razítka budeš vinit model, že je hloupý. Často je jen slepý. Dnes slepotu léčíš čtyřmi čárkami. Zítra zkrátíš prompt, ale razítko zůstane.
Čtyři věci, které z kurzu postavíš
Kurz má čtyři malé projekty. Nemusíš je dělat najednou. Dnes k nim přidáš jen to, co tahle lekce umí.
🏫 Referát s citacemi
Osnova, tři zdroje, které existují, a věta vlastními slovy. AI nesmí být jediný autor.
Osnova referátu začíná: ročník, předmět, téma, co už vím z hodiny.
📝 Trénink na písemku
Role trenéra: ať se ptá, ať neříká výsledek. Ty počítáš / odpovídáš sám.
Trenér musí vědět, na jakou písemku trénuješ — předmět a kapitola, ne jméno.
📅 Rodinný plánovač
Úkoly na týden (ne hesla, ne známky). Rodič vidí plán, ne tvůj chat.
Plánovač: ročník ne, ale týden a typy úkolů ano.
📜 AI řád pro třídu
Sedm krátkých pravidel na plakát. Žádný horor — postup.
Řád: „Bez ročníku se neptáme na učivo.“
Dílna: razítko a dvě odpovědi
Stejné téma dvakrát: bez kontextu a s razítkem. Uvidíš rozdíl na vlastní oči, ne z kázání.
-
Vyber učivo z tohoto týdne. První prompt: jedno slovo tématu. Odešli. Do sešitu tři řádky, jak to zní (těžké / snadné / mimo).
-
Druhý prompt v novém chatu: razítko ročník, předmět, už umím, zasekl jsem se, zákaz hotového úkolu. Odešli.
-
Porovnej. Která odpověď by šla říct spolužákovi v tvé třídě? Zakroužkuj.
-
Doplň razítko o jednu věc, kterou jsi zapomněl(a) (třeba „bez anglických slov“). Pošli třetí krátkou opravu, ne celý román.
-
Napiš si razítko na začátek sešitu Zvědavce. Příště ho jen přepíšeš. Jméno školy tam není.
Cvičení: doplň mapu
Ke každému slabému promptu dopiš čtyři čárky kontextu.
-
„Vysvětli větu.“ (čeština? angličtina? ročník?)
-
„Pomoz s oběhem.“ (voda? krev? ročník?)
-
„Chci něco o válce.“ (která, který předmět, co už víš z hodiny?)
Teď ty 💪
Projdi si tři kontroly. U každé zatrhni v hlavě: vidím to, nebo ne?
- Umíš razítko říct zpaměti: ročník, předmět, umím, zasekl jsem se.
- Víš, že jméno školy do kontextu nepatří.
- Viděl(a) jsi rozdíl mezi promptem s mapou a bez ní.
Když něco chybí, vrať se k krokům nahoře. Není to test do známky. Je to pojistka, ať jdeš dál s jistotou, ne se zmatkem.
Kontrola: Máš razítko v sešitě a jednu odpověď, která sedí na tvůj ročník.
Co si z téhle lekce odnést
- Téma není kontext. Mapa je ročník a učivo.
- Model nevidí sešit. Ty ho popisuješ.
- Čtyři čárky ušetří halucinaci z hádání.
- Známka a škola do razítka nepatří.
- Nejdřív mapa, potom zkracování.
- Jména v příkladech (Adam, Bára) jsou vymyšlená. Svoje číslo, e-mail a fotku sem nedávej.
- Další lekce: Až tohle umíš, jdi na další lekci v téže úrovni.
© 2026 Ing. Martin Polak / AlgoRhino · Warunki korzystania z treści