Lekcje akademii są na razie po czesku. Menu i nazwy poziomów są w twoim języku — tłumaczymy lekcje.

← Poziom 1 – Liczyciel

1 / 30 ⏱ 12 minut

Čísla do 10

Číslo říká, kolik toho je. Naučíš se počítat věci do deseti.

Kolik? To ti řekne číslo

Kolik máš bonbónů? Kolik je aut na parkovišti? Kolik prstů máš na ruce? Na všechno odpoví číslo. Číslo říká, kolik toho je.

Čísla do deseti znáš: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10. Jdou pěkně za sebou. Vždycky ve stejném pořadí. Jako schody. Jeden schod, druhý schod, třetí schod.

Počítat umíš na prstech. To je v pořádku. Prsty jsou tvoje první počítadlo. Máš jich přesně deset. Proto se nám čísla do deseti počítají tak dobře.

Čísla jsou všude kolem tebe. Na dveřích domu. Na dresu fotbalisty. Na tlačítku ve výtahu. I tvůj věk je číslo. Každé číslo něco říká. A dnes se naučíš, jak ho zjistit sám, když ho nikdo neprozradí — počítáním.

V téhle lekci se naučíš počítat věci správně. Aby ti žádná neutekla. A aby ses žádnou nepočítal dvakrát. To je celý trik.

Ema má na stole hromádku bonbónů. „Mám jich víc než ty!“ říká Adam. „Dokaž to,“ říká Ema. Adam počítá svoje: jedna, dva, tři… ale ukazuje moc rychle. Dva bonbóny přeskočí. Vyjde mu pět. Ema počítá pomalu. Na každý bonbón sáhne prstem a odsune ho stranou. Jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest. „Šest!“ Adam počítá znovu, tentokrát pomalu. Sedm! Měl pravdu, ale napoprvé se spočítal špatně. „Tak znovu a spolu,“ navrhne Ema. Počítají nahlas a odsouvají bonbóny jeden po druhém. Vychází to pořád stejně. Rychlé počítání lže, pomalé je jistota.

💡

Počítej pomalu a na každou věc ukaž prstem. Co už jsi spočítal, odsuň stranou.

Jak počítat, aby to vyšlo správně

Počítání má čtyři pravidla. Když je dodržíš, vyjde ti to vždycky.

1. Na každou věc ukaž. Prstem se dotkni každého bonbónu, každé kostky. Jedno ťuknutí = jedno číslo.

2. Říkej čísla popořadě. Jedna, dva, tři, čtyři… Nikdy nepřeskakuj. Čísla jsou jako schody, žádný nesmíš vynechat.

3. Poslední číslo je odpověď. Když skončíš u čísla sedm, máš sedm věcí. Poslední řečené číslo říká, kolik toho je.

4. Spočítané odsuň. Co už má svoje číslo, dej na jinou hromádku. Tak nic nespočítáš dvakrát.

A ještě kontrola: spočítej to samé ještě jednou. Vyšlo stejné číslo? Výborně. Vyšlo jiné? Někde se stala chyba. Počítej potřetí, ještě pomaleji.

Čísla umíš i napsat. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 — to jsou číslice. Deset se píše dvěma číslicemi: 10. Proč dvěma, to si povíme později. Teď stačí, že ho poznáš.

Kolik je kostek?

Na koberci leží kostky. Počítáme je spolu.

Ukážu na první kostku: jedna. Odsunu ji. Ukážu na další: dva. Odsunu. Tři. Odsunu. Čtyři. Odsunu. Pět. Odsunu. Na koberci už žádná kostka není.

Poslední číslo bylo pět. Takže kostek je 5.

Kontrola: spočítám hromádku odsunutých kostek. Jedna, dva, tři, čtyři, pět. Zase pět. Sedí to.

Kolik je pastelek?

V penálu je hodně pastelek. Vysypeme je na stůl.

Beru je do ruky po jedné a říkám: jedna, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm. Stůl je prázdný, v ruce mám všechny.

Pastelek je 8. Poslední číslo, které jsem řekl, je odpověď.

Pozor na past: kdybych dvě pastelky vzal najednou a řekl jen jedno číslo, vyšlo by mi sedm. A to by byla chyba. Jedna věc = jedno číslo.

⚠️

Nejčastější chyba: počítáš rychle a nějakou věc přeskočíš. Nebo na jednu ukážeš dvakrát. Proto počítej pomalu a spočítané odsouvej stranou.

Zahraj si to

Než půjdeš na list, osahaj si to očima. Tady to není písemka — je to hra. Ťukej, dokud to neuvidíš.

Cvičení: teď počítáš ty 🎲

Teď to zkus na ostro. Uvidíš všechny příklady najednou, jako na papíře. Začni deseti. Když ti to jde, přidej.

Počítej do 10. Tečky si můžeš představit na ose.

Procvičit příklady

Na papír

Vezmi si papír, tužku a deset malých věcí. Třeba kostky, knoflíky nebo fazole.

  1. Napiš čísla 1 až 10 pěkně za sebou. Říkej je nahlas, když je píšeš.

  2. Polož na stůl hromádku kostek (rodič ti jich dá mezi 3 a 10). Spočítej je podle pravidel: ukaž, řekni číslo, odsuň. Napiš výsledek.

  3. Nakresli 7 koleček. Pak je spočítej a zkontroluj, že jich je opravdu sedm.

  4. Spočítej, kolik je u vás doma židlí. Napiš to číslo.

Teď ty 💪

  1. Umím říct čísla od 1 do 10 popořadě bez přeskakování.
  2. Když počítám věci, na každou ukážu prstem a spočítanou odsunu.
  3. Vím, že poslední řečené číslo říká, kolik věcí je.

Hotovo, když: Spočítáš hromádku věcí dvakrát a pokaždé ti vyjde stejné číslo.

Co si z téhle lekce odnést